Chov ryb
(Vyjmuto z testů pro Zlatou udici)
  • Rybáři mnohdy připisují štice velké množství zkonzumovaných ryb. Štika obecná spotřebuje na to, aby přirostla na váze o 1 kg 3 - 7kg ryb.
  • Jednou z atraktivních ryb je úhoř říční. Do našich vod jej dovážíme jako ještě nevybarvené úhoříky - monté.
  • Lipan podhorní se v dospělosti převážně živí larvami vodního hmyzu, zejména chrostíků a občas dospělým hmyzem.
  • Plankton slouží rybám jako potrava.
  • Bentos - jsou živočichové dna.
  • Doba tření kaprovitých ryb nejvíce záleží na teplotě vody.
  • Lososovité ryby se třou na podzim a na jaře.          
  • U nás se běžně uměle vytírá pstruh americký duhový.
  • Při teplotě 16 - 20 °C se úspěšně tře kapr obecný.
  • Hořavka duhová západní je příkladem ryby, která má nejmíň jiker (50 - 100 ks).
  • Mník jednovousý je rybou, která má nejvíce jiker.
  • Siven americký se obvykle netře v měsíci květnu.
  • Hořavka duhová západní klade jikry do žaberních systémů mlžů.
  • U lína obecného je v dospělosti možno kdykoliv rozpoznat mlíčňák od jikernačky pomocí velikosti břišních ploutví.
  • Hypofýzace ryb slouží k urychlení přípravy k výtěru.
  • Od karase stříbřitého se u nás vyskytují pouze jikernačky a tato ryba se tře s jinými druhy, aniž by vznikl kříženec.
  • Potápník vroubený a jeho larvy působí ztráty na plůdku.
  • Na přikrmování kapří násady nevyhovuje mletá slezina.
  • Dub je nejvhodnější dřevo pro rybniční zařízení, která jsou zatopena vodou.
  • Odborný rybářský název - KUKLA je vrhací síť sloužící ke kontrolním odlovům ryb.
  • Úrodnost rybníka zvyšujeme letněním.
  • Do kaprových rybníků různého typu jako doplňkovou rybu vysazujeme sumce velkého.
  • Nejúčinnější způsobem ničení tvrdých vodních porostů v rybníce je po napuštění rybníka několikrát vysekat.
  • V komorovém rybníku je přes zimu uložen plůdek nebo násada k jarnímu vysazení do rybníků.
  • V zimě vysekáváme na rybnících okna do ledu, aby byl přístup kyslíku.
  • Do třecího rybníku vysazujeme mateční kapry za účelem jejich vytření a získání plůdku.
  • Ve výtažném rybníku je uložen plůdek, abychom z něj získali násadu.
  • Třecí rybník má být hluboký do 1 m.
  • Generační pstruzi z malých říček se pro výtěr slovují pomocí elektrického proudu.
  • Denní stupeň je součin, dle kterého je možno spočítat podle teploty vody čas vykulení plůdku z jiker u lososovitých ryb.
  • Nejúčinnějším způsob slovování násad nebo škodlivých ryb na malých potocích a říčkách je pomocí el. agregátu.
  • Příčinou náhlého objevování se ryb u hladiny rybníka, hlavně za teplejšího počasí (vylovené ryby mají žábry silně červené a překrvené) je nedostatek kyslíku ve vodě za vysoké teploty.
  • Infekční vodnatelnost je nemoc, která postihuje častěji naše ryby.
  • Řemenatka je rybí cizopasník.
  • Voda v rybníce, jejíž přítok protéká jehličnatým lesem, je kyselá.
  • Blešivec vodní nám svojí přítomností ve vodě zaručuje, že jde o vodu zdraví nezávadnou (pitnou).
  • Našim rybám se nejlépe daří ve vodě neutrální.
  • Hojný výskyt berušky vodní signalizuje vodu znečištěnou.
  • Na podzim dojde díky anomálii vody k cirkulaci (promíchání) vody v nádrži.
  • Ve 13. století se objevovaly první rybníky v Čechách.
  • V 15. a 16. století se nejvíce rozšiřovalo rybníkářství.
  • V době největšího rozmachu rybníkářství bylo v Čechách 78 000 rybníků
  • Jakub Krčí z Jelčan je náš nejznámější zakladatel rybníků.
  • Jan Dubravius se výrazně zasloužil O zavedení poloumělého výtěru kapra v l6. století.
  • Zlatá stoka (nejdelší rybniční napájecí stoka u nás) je dílem Štěpánka Netolického.
  • Náš největší rybník Rožmberk byl dokončen v roce 1590.
  • V 18. století se rybníkářství střetlo s rozvojem polního hospodářství a došlo k neuváženému vysoušení rybníků.
  • Josef Šusta byl hlavním modernizátorem našeho rybníkářství v 19. století.
  • Ve Vodňanech je sídlo Střední rybářské školy a sídlo Výzkumného ústavu rybářského.
  • Prof. Antonín Frič je zakladatel umělého chovu lososovitých ryb u nás.
  • S násadou kapra se nám dostala do rybníka i nákaza. Nemocné ryby mají zvětšený obsah břicha, jsou malátné, hřbet mají ztmavlý, zježené šupiny, vystouplé oči, zarudlou vyhřezlou řiť. V tělní dutině se hromadí průhledná tekutina. Tato nemoc se nazývá infekční vodnatelnost (jarní viremie).
  • Kbel (požerák) je zařízení sloužící k regulaci hladiny a vypouštění vody z rybníků.